top of page
< Back

Takhle už ne!

Když se Alžběta s Artušem seznámila, najala si ho jako pomocníka pro práce na zahradě. Velmi brzy jí došlo, jak napjatý mají Artuš s babičkou domácí rozpočet, takže si zvykla vymýšlet nejrůznější práce tak, aby si u ní Artuš dokázal vydělat na většinu nezbytných věcí, na které mu jinak nezbývalo – jako byl třeba oblek na závěrečné zkoušky ve škole. Jenže jak čas šel, Artuš s touto praxí stále víc nesouhlasil. Až přišla ta chvíle…:))

Takhle už ne!

Moc dobře věděl, co Alžběta zkusí. U kohokoliv jiného by se bouřil, ale Alžběta byla ve svých manipulacích tak zaměřená na jeho dobro, že ho to až dojímalo. Jenže tentokrát se nedá.
Nejen to, řekne jí, co si o tom doopravdy myslí.
Nemusel čekat ani pět minut.
„Artuši, víš, že bez tvé pomoci to nezvládnu, vidíš, že ani s vozíkem nezacouvám. Co myslíš…“
Nenechal ji domluvit.
„Alžběto, rád ti pomůžu, ale ne tak, jak myslíš. Říkala jsi… někdy říkáš, že mě bereš jako člena rodiny…“
Kývla. Pro ni to bylo jasné.
„…a v rodině si lidé za pomoc navzájem neplatí.“

bottom of page