Zdravím všechny přátele z Království i Světa za Světem! Alžbětu mám právě rozečtenou a musím se podělit o to, jak moc se mi líbí (=nepopsatelně). Utíkám k ní každou volnou chvíli a nemůžu se jí nabažit. Jen na ní pomyslím, rozlévá se mnou neuvěřitelný pocit štěstí!
Ještě nemám dočteno, ale už teď vím, že to bude nejlepší kniha, kterou jsem tento rok přečetla. Když se nad tímto škatulkováním typu nejhorší/nejlepší zpětně zamýšlím, tak takovou knihu určit nedokážu a nikdy jsem proto takhle knihy nedělila. Ale když k vám ta nejlepší kniha roku sama přijde (dočista jako k Alžbětě přišla Brandy nebo piškot), tak to poznáte, že?
Nedokážu si představit, že Alžbětu někdy opustím. Alžběta si na začátku knihy připadá, jako by o rodinu přišla, ale přitom jsem těsně za půlkou a ona nejenže rodinu neztratila, ale také se jí o hodně rozšířila. A mně připadá, že do této její získané rodiny patřím i já...
Alžbětu změnilo, když našla dračici Brandy, mě zase čtení o tom. Dá se říct, že Alžběta a drak jsou mým drakem. :-)
Tak mi prosím držte pěsti, ať konec moc neopláču. :-) Mockrát děkuji Dede, že Alžbětě dala život, a každému, kdo teď třeba pročítá web a přemýšlí, zda dát knize šanci vzkazuji následující: ano, ano, ano, ano a ještě jednou ano, rozhodně si Alžbětu přečtěte! Pěkné dny přeje Jolanka z Počkej, dočtu stránku...